Veřejná sbírka Tibet

Upozornění: Čtvrtá Veřejná sbírka Tibet byla uzavřena. Přečtěte si informace o aktuální Veřejné sbírce Tibet.

Občanské sdružení Lungta oznamuje, že otevřelo 1. března 2011 v pořadí již čtvrtou Veřejnou sbírku Tibet. Projekty Veřejné sbírky Tibet můžete podpořit zasláním DMS Tibet na číslo 87777 nebo poskytnutím peněžního daru na Transparentní účet Raiffeisenbank číslo 100310030/5500:

Občanské sdružení Lungta děkuje všem dárcům za finanční prostředky zaslané na sbírkový účet.

Cíl, forma a doba trvání veřejné sbírky

Cíl sbírky

Cílem sbírky je shromažďovat v České republice finanční prostředky na podporu klášterní školy v Diskitu a v Tikse (Ladak, Indie), činnosti Tibetan Pen Club (Darjeeling, Indie), pomoc Tibeťanům v Choglamsaru postiženým záplavami v roce 2010.

Forma veřejné sbírky

  • sbírkovým bankovním účtem,
  • pronájmem telefonní linky určené ke shromažďování příspěvků z telefonního účtu (DMS)
  • sbírkovými pokladničkami.

Doba konání veřejné sbírky

Přepokládané zahájení a ukončení veřejné sbírky:
zahájení: 1. března 2011
ukončení: 31. května 2013

Stručný popis příjemců prostředků z veřejné sbírky

1) Klášterní škola Diskit a Tikse (Ladak, Indie)

Tibetské buddhistické kláštery po staletí tvořily základ tibetské vzdělanosti. Každé údolí, každá vesnice měly svůj klášter, do kterého odcházeli místní chlapci a dívky. V klášteře se jim kromě buddhistického vzdělání dostalo i základů všeobecného vzdělání. Jedním z mála míst, kde se tradiční způsob klášterního vzdělávání zachoval dodnes, je indický Ladak. Většina ladackých klášterních škol byla začleněna do indického systému školství. Kláštery, které mají státní akreditaci, poskytují alternativní základní vzdělání se zachováním tradičního buddhistického vzdělání. Po ukončení školy mohou mniši dále pokračovat ve studiu na vyšších klášterních školách a univerzitách nebo po vystoupení z kláštera na některé indické střední škole. Kromě místních mnichů, kteří vyučují buddhistické předměty, vyučují v každé akreditované klášterní škole státní učitelé čtyři povinné předměty: matematiku, tibetštinu, hindštinu a angličtinu.

Občanské sdružení Lungta podporuje klášterní školu v rámci projektu Kniha pro Ladak od léta 2002. Prostředky z Veřejné sbírky Tibet budou využity podle aktuálních potřeb na financování provozu škol, jejich vybavení, pořizování školních pomůcek, ale i potřeb žáků (zdravotní péče, zdravotně vhodné ubytování aj.). Vzhledem k tomu, že obě školy fungují ve velmi odlišných podmínkách (hmotné zázemí, zdroje financování, dopravní dostupnost aj.), Lungta získané prostředky rozdělí mezi školy podle jejich potřebnosti.

Klášter Diskit (3300 m), který leží vysoko na řekou Šejok v údolí Nubra severně od Lehu, je přístupný pouze přes nejvýše položené průjezdné sedlo světa Khardung-la (5606 m). Diskit je největším klášterem v údolí, patří k tibetské buddhistické škole Gelug a pod správu kláštera Tikse. Malou klášterní školu navštěvuje více než 50 mnichů ve věku od sedmi do osmnácti let. Škola má státní akreditaci. Počet mnichů v klášteře Diskit se rok od roku snižuje. Každý rok někteří mniši odjíždí studovat do jižní Indie nebo do CIBS (Central Institut of Buddhist Studies) poblíž Lehu, hlavního centra Ladaku. Zásluhou velmi kvalitního vzdělání v této klášterní škole končí většina mnichů pátou třídu s velmi dobrými výsledky, a mohou tak jít studovat na univerzity do jižní Indie. Finanční prostředky ve výši 119 311Kč, které Lungta během tří let konání sbírky zaslala bankovním převodem klášteru Diskit byla použita na stavbu nové ubytovny, která novým mnichům poskytne lepší ubytovací podmínky. Dále byly peníze využity na nákup oblečení a obutí na zimu, zlepšení podmínek ubytovny (nové přikrývky a povlečení), rozšíření školní knihovny o nové tituly, nákup nového počítače. Velké zlepšení se týká jídelny. Mniši dostávají pestřejší stravu než tomu bylo v minulých letech. Kamennou podlahu pokrylo linoleum a mniši nyní při jídle sedí na lavičkách u stolu, nebo na matracích namísto tvrdé země. Mniši také vymalovali všechny prostory – jídelnu, ubytovnu i třídy.

Klášter Tikse (3600 m), který leží přibližně 20 km od města Leh, je jedním z nejvýznamnějších ladackých klášterů. Jako sídelní klášter Tikse rinpočheho, hlavního představitele školy Gelug v Ladaku, je hlavním a nadřízeným klášterem pro více než deset dalších ladackých klášterů včetně kláštera Diskit. V roce 2002 se v klášteře podařilo postavit novou budovu školy s pěti třídami, kterou dnes navštěvuje více než 40 mnichů ve věku od sedmi do osmnácti let. Škola má státní akreditaci. Mnoho žáků ze školy pochází z oblasti Zanskar z velmi chudých rodin, do Tikse přišli v roce 2006. V létě roku 2009 do Zanskaru přijel při své návštěvě Ladaku také Jeho Svatost dalajláma. Mniši se po třech letech podívali domů, navštívili své rodiny a zúčastnili se přednášek Jeho Svatosti dalajlámy. Finanční prostředky ve výši 13 767Kč, které Lungta během tří let Veřejné sbírky Tibet odeslala bankovním převodem klášteru Tikse, byly využity na nákup pomůcek do školy (knihy, sešity, psací potřeby), dále na lékařskou péči, oblečení a obutí na zimu.

2) Tibeťan Pen Club (Darjeeling, Indie)

Pen club (plným názvem Tibeťan Pen Club) byl založen 27. března 2008 jako reakce na krveprolití ve Lhase po 10. březnu, kdy čínské ozbrojené složky zasáhli proti tibetským demonstrantům. V březnových dnech si Tibeťané připomínali 49. výročí tibetského povstání proti čínské nadvládě. Ve stejné době začaly nepokoje i v historických provinciích Amdo a Kham v severovýchodním a východním Tibetu. Koncem března a v dubnu protesty ve Lhase a dalších místech Tibetu pokračovaly. Údaje o počtu obětí se liší. Podle zdrojů tibetské exilové vlády bylo od března do dubna při střetech s policií zabito minimálně 203 lidí. V reakci na četné protesty na mnoha místech Tibetu probíhalo masivní zatýkání účastníků demonstrací. Od založení Pen Clubu přispívají vzdělaní Tibeťané včetně dvaceti známých spisovatelů k vytváření svědectví proti čínské propagandě. Organizace ba tak ráda předala pravdu o situaci v Tibetu mladším generacím Tibeťanů,

Záměr a činnost organizace Tibeťan Pen Club (dále jen Pen club)

  1. Vydat knihu nazvanou „Pravdivá odpověď na zkreslené zprávy čínské strany o tibetských protestech během 49. výročí tibetského povstání“ ( The Truthful Response to the Chinese Distorted Account of Tibeťan Protest duting 49th Anniverary of Uprising Day).

    Čínská propaganda o J.S. dalajlamovi a tibetské vládě v exilu si vyžádala okamžitou odpověď. Pen Club oslovil tibetské intelektuály různých sociálních vrstev, aby pomohli uvést na pravou míru falešná obvinění pravdivými svědectvími a fakty. Jejich výpovědi pak utvářejí sborník 57 příspěvků v tibetštině, který se nyní překládá do angličtiny. Kniha je věnována Tibeťanům, kteří nedávno obětovali své životy během bojů proti čínské agresi.

  2. Vydávat další publikace o současnosti a historii Tibetu a tibetské otázky, faktografického a beletristického charakteru, která by měla zásadní přínos pro tibetskou komunitu.

  3. Překládat články čínských a západních intelektuálů o nadřazeném postavení Číňanů v Tibetu.

  4. Stimulovat diskusi a pořádat semináře na základě těchto článků a za účasti intelektuálů, mnichů, univerzitních profesorů a učitelů.

  5. Vyrábět, překládat a uvádět filmy s tématy významnými pro tibetskou komunitu. Např.: natočit film či filmový dokument o čínském působení v Tibetu, zfilmovat slavné čínské dílo „Bajonet mířící na Lhasu“ od Thang Tahy Shen,aj., popř. pořádat filmové prohlídky.

Finanční prostředky Veřejné sbírky Tibet od Občanského sdružení Lungta organizace Pen club použije na vydávání faktografických a beletristických publikací, pořádání seminářů, filmových přehlídek či jiných akcí s cílem šířit informace o historii a současnosti Tibetu, produkci audiovizuálních děl o Tibetu a lidských právech.

Pomoc Tibeťanům v Choglamsaru, v Ladaku, postiženým záplavami v roce 2010

Projekt na pomoc obyvatelům v exilové vesnici v Choglamsaru, v Ladaku, postiženým katastrofálními záplavami.

Ladak - obtížně přístupná hornatá, vyprahlá krajina v severní Indii, kde žijí lidé ve vesničkách a klášterech podobně jako před staletími, kde roční srážkový úhrn činí 150 mm. V noci z 5. na 6. srpna 2010 se krajinou prohnala ničivá bouře, která zasáhla všechny vesnice v údolí Indu a v dalších oblastech Ladaku a Kašmíru. Rozvodněná řeka není tím největším problémem, oproti českým záplavám je tu něco mnohem horšího. Zničení mnoha set domů a smrt mnoha lidí způsobily během několika hodin až třímetrové vlny hustého bahna s kamením, které extrémní deště uvolnily z okolních hor. Další tisíce domů postavené tradičním způsobem z nepálených cihel se pod návalem prudkého lijáku doslova rozpustily a během pár hodin zmizely. Místo nich je širá pláň pokrytá bahnem a kameny. Nejvíce postižené jsou hlavní město Leh a místní tibetské správní centrum Choglamsar.

Finanční prostředky budou věnovány na existenční zajištění tibetských rodin bez přístřeší a zároveň na výstavbu nových domů a čtvrtí v exilové vesnici Choglamsar